Průvodce · rodinné focení
Jak se připravit na rodinné focení bez stresu.
Co si obléct, kdy přijít, co vzít dětem a proč vůbec nevadí, když chvíli nechtějí spolupracovat. Prakticky a bez očekávání, že se celá rodina bude hodinu dívat do objektivu.
„Nejlepší příprava není naučit děti pózovat. Je to vytvořit podmínky, ve kterých mohou zůstat samy sebou.“
Rodinné focení nemá být další úkol, který musíte s dětmi zvládnout. Nejhezčí fotografie často vzniknou ve chvíli, kdy se přestaneme snažit o dokonalý úsměv a začneme si spolu normálně hrát, chodit nebo povídat.
Příprava přesto pomáhá. Ne kvůli pózám, ale aby vás během focení nerušilo nepohodlné oblečení, hlad, únava nebo zbytečně složitá cesta.
Oblečení
Slaďte se. Nemusíte se převléknout za jednu rodinu z katalogu.
Dobře fungují dva až čtyři odstíny, které se mezi sebou opakují. Nemusíte mít stejné tričko. Stačí, když oblečení působí, jako by patřilo do stejného prostředí a ročního období.
V přírodě většinou fungují krémová, béžová, hnědá, tlumená zelená, cihlová nebo jemné pastelové odstíny. Černá a velmi tmavá modrá mohou na společných fotografiích vytvářet velké těžké plochy.
Rozložte všechno oblečení vedle sebe na postel a vyfoťte si ho telefonem. Na malé fotce rychleji uvidíte, zda jeden výrazný kus nepřebíjí zbytek rodiny.
- Vyhněte se velkým nápisům, logům a kresleným obrázkům.
- Jeden nebo dva vzory stačí; ostatní oblečení nechte klidnější.
- Textury jako len, úplet nebo manšestr vypadají lépe než několik výrazných potisků.
- Zkontrolujte i boty a ponožky — při sezení a pohybu budou vidět.
Pohyb
Oblečení musí fungovat i ve chvíli, kdy zvednete dítě nad hlavu.
Při rodinném focení se sedí v trávě, chodí, běhá a děti se nosí. Vyberte věci, ve kterých se můžete normálně hýbat a které nemusíte každých pár sekund upravovat.
Zkuste si doma zvednout ruce, sednout na zem a vzít dítě do náruče. Hned poznáte, jestli se košile nevytahuje, výstřih neposouvá nebo šaty neomezují krok.
Na louku nebo do lesa raději boty, ve kterých zvládnete dojít i popoběhnout.
Svetr nebo bunda zachrání náladu, když se večer rychle ochladí.
Kdy fotit
Zlatá hodinka je krásná. Odpočaté dítě je důležitější.
Venku bývá nejměkčí světlo přibližně hodinu před západem slunce. Pokud ale dítě v tu dobu běžně usíná nebo už má všeho dost, zvolíme dřívější čas a vhodné místo ve stínu.
Focení má smysl naplánovat na část dne, kdy je nejmladší dítě obvykle vzhůru, najedené a v dobré náladě. Hezké světlo najdeme. Vyčerpaný rodinný režim se napravuje hůř.
Není potřeba kvůli focení převracet celý den. Napište mi přibližný rytmus spánku a jídla; čas a místo tomu přizpůsobíme.
Poslední hodina
Před odchodem řešte hlavně hlad, pohodlí a klid.
Dětem nemusíte vysvětlovat, že musí podat výkon. Stačí jim říct, že se půjdete projít, hrát si a potkáte se s Tomem, který vás při tom bude fotografovat.
Velká taška plná rekvizit obvykle není potřeba. Čím méně věcí hlídáte, tím víc můžete být spolu.
Jak to probíhá
Nebudete stát hodinu v řadě a usmívat se na povel.
Na začátku si chvíli povídáme a projdeme se. Postupně vás navádím do jednoduchých situací: přibližte se k sobě, vezměte děti za ruce, rozběhněte se, posaďte se nebo je nechte něco prozkoumat.
Uděláme i několik klidnějších společných portrétů. Většina výsledné galerie ale vzniká mezi nimi — v pohledech, dotecích, pohybu a reakcích.
Nemusíte vědět, co dělat s rukama. Od toho jsem při focení já.
Děti
Když dítě nechce spolupracovat, focení se nekazí.
Malé děti nemají důvod chtít dvacetkrát opakovat stejnou pózu. Když se jim něco nechce, změníme tempo, projdeme se, dáme pauzu nebo chvíli fotografuji jen rodiče.
Neustálé „usměj se“, „dívej se na pána“ a slibování odměny po každé fotografii. Dítě pak sleduje hlavně objektiv a očekávání dospělých místo toho, co se kolem něj opravdu děje.
- Nechte dítě chvíli prozkoumat nové místo.
- Nestůjte za fotografem a nevolejte na něj z několika stran.
- Když přijde pláč, dejte mu náruč a čas. I taková chvíle může být krásná.
- Neomlouvejte se za jeho energii. Pohyb k rodinnému focení patří.
Lokalita
Nejhezčí místo není vždy to nejlepší místo.
Dobrá lokalita má vhodné světlo, bezpečný prostor pro děti a jednoduchý přístup. Dlouhá cesta od auta, vysoká mokrá tráva nebo dav lidí mohou rodinu unavit ještě před první fotografií.
Zahrada prarodičů, oblíbená cesta nebo okolí vašeho domu může mít větší hodnotu než anonymní „fotogenická“ louka.
Pokud žádné místo nemáte, vyberu ho podle věku dětí, termínu, světla a toho, odkud přijíždíte.
Domácí focení
Nemusíte uklidit celý byt. Stačí světlo a jeden obyčejný pokoj.
Doma jsou děti ve známém prostředí, máte po ruce oblečení, jídlo i oblíbené věci a nikam necestujete. Navíc vzniknou fotografie prostoru, ve kterém rodina právě žije.
Ukliďte jen rušivé drobnosti u okna, z nočního stolku nebo ze sedačky. Nesnažte se vytvořit showroom. Knihy, hračky nebo dětská postýlka do vašeho příběhu patří.
Nejdůležitější bývá místnost s největším oknem. Před focením ji není potřeba speciálně nasvěcovat; přirozené denní světlo obvykle stačí.
Počasí
Zataženo není špatné počasí na focení.
Mraky často vytvoří měkké a rovnoměrné světlo. Vítr může fotografiím přidat pohyb. Termín obvykle měníme až tehdy, když podmínky znamenají nepohodlí nebo riziko — silný déšť, bouřka, velký mráz či vedro.
Předpověď se může během dne změnit. Pokud to situace dovolí, definitivně se domluvíme až blíž k focení podle radaru a skutečných podmínek na místě.
Délka
Focení skončí dřív, než začne být dlouhé.
Rodinné focení obvykle trvá přibližně 30 až 90 minut. Záleží na zvoleném balíčku, věku dětí, počasí a náladě. Někdy vznikne vše důležité rychle, jindy je dobré dát rodině čas se rozkoukat.
Jakmile máme společné portréty, jednotlivé vztahy i dostatek přirozených momentů, není důvod děti držet na místě jen proto, že v kalendáři zbývá dalších dvacet minut.
Úspěšné focení není to, při kterém dítě celou dobu poslouchalo. Je to focení, ze kterého poznáte svoji rodinu.
Večer před focením
Poslední kontrola, která opravdu stačí.
Zkontrolujte barvy, loga, boty a pohodlí při pohybu.
Voda, svačina, ubrousky, případně repelent a teplejší vrstva.
Odpočinek a jídlo jsou důležitější než mimořádná příprava.
Ať nezačínáme hledáním parkování nebo správné cesty.
Nemusíte nacvičovat úsměvy ani dětem vysvětlovat, jak mají pózovat.
